Strategie přístupu
V komunikaci s druhými lidmi potřebujeme dovednost naladit se na svého komunikačního partnera a vzájemně sladit komunikační prostředky. Mnohdy se tak děje nevědomě, především na neverbální úrovni. Řeč těla a vzájemné naladění na neverbální úrovni usnadňuje anebo komplikuje vzájemné lidské dorozumívání. V komunikaci rodiče a dítěte platí, že emocionální obsah sdělení rodiče svému dítěti musí být v první osobě a musí souhlasit s volbou slov, tónem, hlasitostí, mimikou a držením těla.
2.11 Aktivita: Zrcadlo
Účel aktivity: Cvičení slouží k vypěstování citu pro signály řeči těla: vnímání a pozorování neverbálních projevů druhých lidí a jejich procvičení, empatie.
Věk: 4+
Počet osob: 8 a více
Doba trvání: 30 minut a více
Pomůcky: Bez pomůcek
Postup: Hráči se rozdělí do dvojic. V každé dvojici jeden hráč představuje zrcadlový odraz druhého hráče. První hráč má volné pole působnosti a může se jakkoli (avšak beze slov) projevovat. Ten, který představuje zrcadlový odraz, se prvního hráče snaží co nejvěrněji napodobovat, tj. zrcadlí jeho postoje (pozice), pohyby, gesta, mimiku.
Je možné hráčům určit téma, které mají před zrcadlem ztvárnit (např. denní činnost, povolání, emoce).
Obměna: Na různá znamení od vedoucího hry se pohyby zpomalují, zrychlí nebo stopnou.
Reflexe: Jak se hráči zhostili své úlohy (snadné nebo složité úkony apod.).
2.12 Aktivita: Zrcadlení
Účel aktivity: Lze použít v případech, kdy se dítě velmi vzteká, když není vyhověno jeho požadavkům. Je nutné rozlišit, zda dítě křičí o pomoc, anebo se brání, anebo je to forma vydírání. Pokud se jedná o poslední variantu, pak lze použít tuto metodu.
Věk: 3+
Počet osob: 2 a více
Doba trvání: 30 minut a více
Pomůcky: Bez pomůcek
Postup:
Varianta „drsňák“: Dítě se začne vztekat a dospělý ho začne napodobovat. Je dost možné, že dítě přitvrdí, dospělý by ale neměl povolit. Dítě zkouší – kdo z koho. Hlavně ještě nikdy nezažilo takové vaše chování. Bude v šoku. Vydržte. Ono se vzteká, dospělý opakuje a zrcadlí to, co předvádí dítě. Technika zrcadlení je velmi účinná, protože v dítěti vzbuzuje určité emoce, které dosud nepoznalo. Emoce jsou nesdělitelné, dokud je neprožijeme sami. Když se situace uklidní, s malým (lze i od 3 let věku) dítětem situaci probrat. Používat je zapotřebí slov, kterým rozumí. „Vidíš, jak mamince je, když se takto vztekáš? Jak se ti to líbilo? Co si o tom myslíš?“ Je na vás, jakým způsobem situaci pojmete. Ale zde musí být důslednost. Nestačí celou hru sehrát jednou. Pro pochopení potřebuje dítě několik „repríz“. Hraje se tak dlouho, dokud „hra“ nebude potomku jasná a pochopitelná. Nic si nevyvzdoruji, ale rodiče mě mají rádi.
Varianta překvapení: Dítě se vzteká a vy nereagujete. Necháte ho přehrát celou škálu vyděračských technik. Celou situaci přejděte v klidu. Vydržte, až se uklidní sám. A teď moment překvapení: dítě za vámi přijde, bude po vás něco chtít. Vy místo toho, abyste mu vyhověla, předvedete svou vzteklou etudu. Dítě se bude divit. Vaše hra nemusí trvat dlouho, ale měla by být přesvědčivá. Po této situaci s drobkem vše proberte a vysvětlete mu, proč jste to udělala, aby vidělo, jaké to je, když je někdo tak ošklivý a bezdůvodně.
2.13 Aktivita: Z očí do očí
Účel aktivity: Naučit se, co vše lze vyčíst z očního kontaktu.
Věk: 12+
Počet osob: 8–12
Doba trvání: 30 minut a více
Pomůcky: Bez pomůcek
Postup: Utvořte dvojice, ale nyní se otočte čelem, dívejte se na sebe po dobu jedné minuty, ale zatím nic neříkejte. Soustřeďte se na to, co asi probíhá tomu druhému hlavou? Později si o svých pocitech promluvte, ověřte si, jestli byly vaše domněnky správné, nebo ne. Můžete čas nechat neomezený, v tomto případě lze zjistit, jak dlouho takhle bez jediného slova dokážete stát.
Reflexe: Jaké pocity jste prožívali? Chtěli jste něco říci? Dělá vám dobře dívat se někomu dlouho do očí beze slov? Dozvěděli jste se o druhém něco nového? Uměli jste „číst“ v očích druhého? Překvapilo vás něco z vašich či partnerových reakcí?
Obměna: Oční kontakt s dotykem – vytvoříme dvojice, ve dvojici se vzájemně chytíme za ruce a současně se minutu opět díváme do očí. Vše se děje v co největší tichosti.
Reflexe: Zeptat se, co všechno lze vyčíst z očí toho druhého.
Aktivita: Rodič a dítě
Účel aktivity: Toto cvičení slouží ke zkušenosti, co vše je možné sdělit dotykem.
Věk: 3+
Počet osob: 8–12
Doba trvání: 30 minut
Pomůcky: Bez pomůcek
Postup: Členové skupiny vytvoří dvojice, jeden se stává rodičem a druhý dítětem. Rodič má následně za úkol beze slov, to znamená pouze pomocí doteků a zvuků, vykonat nějakou činnost, např. utišit plačící dítě, nakrmit ho, hrát si s ním, umýt ho a převléci, uložit ke spánku a uspat, hlídat nemocné dítě a podobně. Po několika změnách (tři až čtyři) se role ve dvojici vystřídají a opět po třech až čtyřech změnách vedoucí hru ukončí. Poté požádá členy skupiny, aby si sedli do kruhu, a následuje reflexe.
Reflexe: Která role vám byla příjemnější a proč? Bylo vám něco nepříjemného a proč?
2.14 Aktivita: „Pizza-lidé“
Účel aktivity: Zpracování zábran vůči tělesnému kontaktu a emocionálních bloků (opatrné navykání na tělesný kontakt)
Věk: 3+
Počet osob: Neomezeně
Doba trvání: 30 minut
Pomůcky: Bez pomůcek
Postup: Na zádech člověka, který sedí přede mnou, peču pizzu. Při každé větě se patřičně dotknu zad: „Nejprve uhnětu těsto úplně do hladka. Potom těsto rozválím. Rozetřu omáčku až k okraji. Teď na pizzu pokládám žampiony a kousky salámu. Ještě vtisknu pár oliv. A nakonec posypu pizzu strouhaným sýrem. A potom šup do trouby.“ Poté vezmeme „pizza-lidi“ zezadu pevně do náručí, pečeme na 100 stupňů, 200 stupňů, 250 stupňů (objetí je čím dále pevnější a teplejší) … a už je pizza hotová. Jé, ta je ale dobrá!“
A pak se dvojice vystřídají.
Reflexe: Jak bylo v náručí?
2.15 Aktivita: Masáž
Účel aktivity: Komunikace dotykem spojená se zpěvem. Opět slouží k uvolnění případných zábran vůči tělesnému kontaktu a emocionálním blokům.
Věk: 3+
Počet osob: 8–18
Doba trvání: 30 minut a více
Pomůcky: Bez pomůcek
Postup: Dospělý sedí na židli a drží dítě, které sedí na zemi (nebo opačně, nebo drží osobu, která hraje dítě) zády opřené mezi nohama. Za doprovodu pomalé hudby masíruje dospělý jemně a klidně jednotlivé části obličeje „malého“: čelo, spánky, bradu, oblast kolem očí a znovu krouživými pohyby spánky, líce, kořen nosu z obou stran… k tomu všichni zpíváme „Ej padá, padá rosička, Černé oči, jděte spát, Spi, synáčku, spi“ nebo jinou pomalou píseň.