Problematika sociálního znevýhodnění rodiny a chudoby jsou jevy, které k sobě patří a tvoří spojitou nádobu v systému fungování rodiny, jejího sociálního prostředí, ale také širšího lokálního prostředí. Především tyto rodiny by měly být klienty Klubu pro rodiče a děti, zároveň těmto rodinám by měla být věnována zvýšená pozornost ze strany sociálních pracovníků, komunitních pracovníků. Pro sociální práci s těmito rodinami se jeví účelné zpracování samostatné koncepce sociální práce, ostatní metody sociální práce nevyjímaje. Jak bylo uvedeno, obsah znevýhodnění v sobě skrývá několik závažných atributů, které jsou příčinou vzniku znevýhodnění a chudoby rodin, a které nemůžeme ihned vyřešit. Tudíž je nutné zaobírat se každým fenoménem zvlášť a hledat návaznosti mezi jedním a druhým, případně dalšími.

Jaké zvolit postupy

1. Nejprve se musíme dozvědět něco o této rodině, tj. kde bydlela předtím, kde nyní bydlí – důvody změny bydliště, jaké má podmínky k bydlení, rodiče pracují – nepracují, kdo se stará o dítě, širší rodina, kontakty, jaké rodina má, vzdělání rodičů, finance apod. Jsou to vstupní informace obecného charakteru.
   
   
2. Důležité je nechat rodinu vyprávět o sobě. Neklademe přímé otázky, ale vedeme dialog, vyprávění. Dáváme pozor, které problémy se snaží zamlčet, ke kterým se vracejí, šířeji rozvinou, odbočují od nějakého problému, vedou hovor jiným směrem. Neptáme se, zda již někde docházeli, nebo jsou v evidenci OSPOD. Při kontaktu s rodinou, dítětem nepoužíváme pojem znevýhodnění; tento pojem může snižovat důstojnost dítěte, ale také rodiny.

Příklad navazování rozhovoru

Jste z města N… , asi tady bydlíte dlouho… změnili byste bydlení?... , zřejmě málo místa pro všechny, celou rodinu… , no ale možná bydlení je levnější, takže máte nižší náklady a peníze stačí pro potřeby dítěte… , hlavně do školy nebo MŠ… zřejmě chodí rádo do školy/školky… a chodí samo do školy… když vy pracujete? takže to musí zvládnout… aha říkáte, že nepracujete, tak zřejmě pracuje manžel… no to jsem nevěděla, že jste na dávkách…

Takovým způsobem vedeme rozhovor, tak abychom navazovali na to, co již bylo řečeno, rozhovor rozšiřujeme a všímáme si, co nám z rozhovoru vypadlo.

Jakmile zvládneme obecnou charakteristiku, musíme se dostat k těm oblastem, které „tvoří systém znevýhodnění“ – v dotazech pokračujeme stejným způsobem.

Profil rodiny je metoda, pomocí níž můžeme plánovat další aktivity. Profil zpracováváme společně s dítětem a rodiči, nebo rodičem. Profil nám také ozřejmí slabé a silné stránky dítěte, rodičů, klady, zápory, potřeby. Při vedení rozhovoru nejprve s dítětem a pak rodiči, zaznamenáváme informace. Připravíme si záznamový list, rodičům a dítěti sdělíme, co budeme všichni společně dělat.

Dítě: je pro mě důležité

Kategorie profilu (příklady):

• Pochvala a odměna
• Aby se mi kamarádi neposmívali
• Mít nový mobil
• Aby vždy byl někdo doma
• Aby strejda nepil pivo

Toho, co je pro dítě důležité, může být hodně. Z výpovědí vybereme kladná a záporná tvrzení, které pak musíme s dítětem v další fázi diskutovat.

Dítě: moje klady

Kategorie profilu (příklady):

»» Já vždy každému pomůžu »» Snažím se mamce udělat radost »» Mám rád zvířátka, hlavně psy

A tak může dítě pokračovat dál…

Dítě: pomůžeš mi, když…

Kategorie profilu (příklady):

»» Si nebudu s něčím vědět rady »» Když si nebudu umět zavázat tkaničku u bot »» Když mě někdo bude bít »» Když nevím, jak napsat tuto větu…

Tentýž postup zvolíme pro rodiče: otec – matka, nebo pouze jeden rodič

Matka: je pro mě důležité (totéž obdobně platí pro otce)

Kategorie profilu (příklady):

»» Mít peníze na zaplacení pobytu dítěte v přírodě »» Aby se sousedé ke mně chovali slušně »» Najít si práci

Matka: moje klady (totéž obdobně pro otce)

Kategorie profilu (příklady):

»» Snažím se, ale moc mi to nejde »» Chci, aby dítě mělo vše potřebné »» Vždy připravuji dítěti svačinky

Matka: pomůžete mi, když…

Kategorie profilu (příklady):

»» Mě budou chtít vystěhovat z bytu »» Mě manžel bude zase bít

Určitě jste si všimli, že není uvedený zápor – negativní hodnocení, je to proto, neboť hledáme kladné situace a negativa se nám objeví v textech výpovědí. Takto zpracovaný profil nám poslouží k individuálnímu plánu práce s rodinou, dítětem, můžeme vybírat vhodné herní techniky a pak se zaměřit na rozpracování konkrétních výpovědí, jejích upřesnění. Při práci s rodinou využíváme všechny metody sociální práce, hlavně se zaměříme na oblast socioterapie, vztahové záležitosti a způsoby řešení problémů. Jelikož se jedná o znevýhodněnou rodinu, zaměřujeme pozornost na širší rodinu (kontakty), dále na samotné lokální prostředí a to konkrétně se snažíme hledat odpověď na tyto otázky.

|| Jak se k vám chovají lidí z prostředí, kde bydlíte || Podle vás, může toto prostředí něčím ohrozit vaše dítě || Máte kontakt se spoluobčany vašeho prostředí, máte tam přátele, navštěvují vás, nebo navštěvujete vy je? || Jsou v lokalitě obchody, kino, lékař a jiné (restaurace, herna, pivní bar), dopravní obslužnost || Jsou v blízkosti vašeho bydliště policie, obecní policie, provádějí kontroly prostředí || Je prostředí pro vás příjemné, nebo vám něco vadí || Má si dítě kde hrát, má tam kamarády, navštěvují se || Pomůžou vám lidé ze sousedství, pokud byste pomoc potřebovala || Jak daleko od bydliště jsou škola, školka || Kdyby byla taková možnost, změnila byste prostředí za jiné

Další okruh problémů tvoří problematika chudoby. Nebojme se o chudobě mluvit nejenom s rodiči, ale také s dětmi. Chudoba jako taková není jenom náš problém, ale celosvětový a vyskytuje se v mnohem bohatších státech. Můžeme rozvinout diskuzi na téma chudoby. Ze zkušenosti a praxe, pokud se ptáme dětí, pojem chudoba vnímají pouze jako konkrétní materiální věci. Většinou opakují to, co slyší a říkají: „ jsme chudobní, protože nemáme auto, dům, nemůžeme na dovolenou do zahraničí, nemáme značkové oblečení apod. Odpovědi jsou zaměřené na konzum a mnohdy ani rodiče ani dětí nevědí, co si pod pojmem chudoba představit. Problematiku chudoby můžeme rozvinout ve vztahu ke vzdělání a významu vzdělání, zaměstnání apod. S dětmi je rovněž třeba o chudobě mluvit, jak se dá zvládat. Podstatné je říct rodičům a apelovat na ně, aby vytvořili s dítětem velmi dobrý emocionální vztah, pevnou citovou vazbu. Pokud takový vztah v rodině je, lépe se zvládá znevýhodnění a chudoba, protože dítě cítí oporu, bezpečí a dovede, sice po svém, s chudobou bojovat.

Jak definuje školský zákon č. 561/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů, sociální znevýhodnění žáka:

V § 16 školského zákona je sociální znevýhodnění vymezeno takto:

|| Rodinné prostředí s nízkým sociokulturním postavením nebo ohrožení sociálně patologickými jevy || Nařízená ústavní výchova nebo uložená ochranná výchova || Postavení azylanta a účastníka řízení o udělení azylu na území ČR

V obecné rovině se takovým žákem rozumí zejména žák:

|| Žijící v prostředí, kde není dlouhodobě dostatečně podporován ke vzdělávání či přípravě na vzdělávání (nedostatečné materiální zázemí, nevyhovující bytové podmínky, nezájem ze strany zákonných zástupců, konfliktů v rodině) || Zákonní zástupci dlouhodobě se školou nespolupracují a je to na újmu oprávněných zájmů žáka || Žijící v prostředí sociálně vyloučených lokalit nebo lokalit sociálním vyloučením ohrožených || Který je znevýhodněn při svém vzdělávání z důvodu příslušnosti k etnické nebo národnostní skupině či specifickému prostředí a také z důvodu používání odlišného jazyka nebo specifické formy vyučovacího jazyka v domácím prostředí žáka

Do této skupiny také patří děti umístěné mimo rodinu, což je krajní řešení, kdy je to nutné o ochraně života nebo zdraví dítěte. Jednotlivé aspekty sociálního znevýhodnění lze vymezit na úrovni jedince (jazyková odlišnost, sexuální orientace, zanedbaný zevnějšek apod.), na úrovni rodiny (např. týrání, zneužívání, zanedbávání, dysfunkční rodina, odlišný životní styl, velká pracovní vytíženost rodičů, neúplná rodina), v sociálním prostředí (prostředí sociálně vyloučené lokality, ohrožení sociálně patologickými jevy) a v souvislosti se socio-ekonomickým statusem (chudoba, ztráta materiálního zázemí v důsledku předlužení, migrace, nevyhovující bytové podmínky, kulturní a náboženská odlišnost).

Tyto aspekty se velmi často kombinují a prolínají a jsou také často proměnné jak v čase (mohou být přechodné, občasné, trvalé), tak i v prostředí (co jedna skupina považuje za normální, může jiná skupina vyhodnotit jako patologické). Tyto skutečné aspekty je třeba vždy reflektovat nejen ve škole, ale i při práci s těmito rodinami. Je třeba kontinuálně zjišťovat situaci dětí/žáků, sledovat případné změny a nové signály a následně na ně pružně reagovat výběrem vhodných podpůrných strategií.

Jaké indikátory jsou spojené s rodinou žáka a jejím sociokulturním statusem

Převládá nižší kvalita spolupráce rodičů se školou a s jinými institucemi, rodiče nejsou schopni zajistit kvalitní domácí přípravu, nezajímají se o drobné kázeňské potíže dítěte, nízké výchovné kompetence, vztahové problémy mezi rodiči, nebo také dlouhodobá nemoc rodiče, dochází ke krytí občasných absencí žáka ve škole, rodina není ochotná přijmout alternativní řešení, dítě má nedostatečnou podporu ze strany rodičů.