Vítáme Vás na začátku tohoto manuálu, který slouží k implementaci teoretické části Metodiky „Model organizování sociálního prostředí“ do praxe. Manuál je určen všem pracovníkům v sociální oblasti a pomáhajících profesích jako praktický pomocník při sestavování aktivit pro práci s dětmi, rodiči a rodinami.

Může být zdrojem pro osobní růst každého účastníka i rodiny jako celku. Najdete zde přehledně a jednoduše zpracovaná témata setkání, zaměřená na identifikaci, předcházení, popř. zmírnění problémů, které se v rodině mohou vyskytovat.

Metodika dopomáhá v uvedených aktivitách objevit a pojmenovat stávající postoje, návyky a pocity a dále vede k jejich proměně, rozvoji a kultivaci do následné spolupráce, tolerance, vzájemného respektu, zodpovědnosti, citlivosti vůči potřebám druhých, obraně proti násilí a manipulaci, do empatie a vzájemného naslouchání. Vše má směřovat k obnově vztahů a lásky v rodině a k bezpodmínečnému přijetí sebe i druhého člověka.

Proměna je podmíněna především uvědoměním si vlastních dosavadních postojů, které mohou být zakořeněny rodovými zvyklostmi v původní rodině otce a původní rodině matky. Ty mohou přinášet konflikty např. ve způsobu života, či lpěním na určitých rituálech, hodnotách atd., které nebyly nikdy nahlas vysloveny, ale člověk na nich podvědomě trvá.

Cílem metodiky je v jednotlivých aktivitách:

• Vedení k uvědomování a pojmenování rozdílů mezi partnery v jejich společných hodnotách, postojích, tradicích a rituálech a tvorbě nových, vlastních či domluvě na těch původních, které jsou ale partneři schopni společně akceptovat.
• Postupná změna způsobu komunikace v rodině, vyjadřování emocí, uvědomování si sebe sama a vlastní individuality a práce na jejich posílení. Důležitým tématem je odpuštění v rodině.
• Celková atmosféra ve skupině, dynamika skupiny může mnohem rychleji nastolit změny a jejich zavedení v jednotlivých rodinách skrze společné sdílení a prožívání času v klubu.

Manuál je psán v duchu osobnostního a kontaktního přístupu k dětem i jejich rodičům. Je veden v duchu navození a prožitku společenství a vytvoření bezpečného prostředí. Zdůrazňují se zde skutečnosti, že všichni členové jsou rovnoprávnými účastníky. Jsou vítány modifikace a připomínky, které přijdou z řad členů skupiny, ať už dospělých, nebo dětí. Tréninkem a postupným nabýváním dalších zkušeností člověk může mnohem lépe zvládat jakékoli situace v životě.

Obsahová náplň manuálu je rozdělena do 5 základních modulů. Řád v rodinném systému, Komunikace, Emoce, Vztah k sobě, vztah k druhým a Vztah k přírodě. Jejich podrobné rozdělení je uvedeno v obsahu. Pro práci se skupinou byly zařazeny interaktivní prožitkové metody, diskuse, rozhovory, psychohry, práce s hudbou, rukodělné činnosti.

Ing. Hana Palicová,Ph.D. je autorem nebo spoluautorem kapitol: 1, 1.2, 1.3, 1.4, 1.5, 2.2, 2.3, 2.5, 2.6, 3.2, 3.3, 3.5, 3.6, 4, 4.2, 4.3, 4.4.

Ing. Pavlína Václavíková je autorem nebo spoluautorem kapitol: 1.2, 1.6, 2, 2.2, 2.4, 2.5, 3, 3.4, 3.6, 5.1, 5.2.

Struktura jednotlivých modulů/aktivit

Na začátek setkání je vhodné zařadit kratší, seznamovací „zahřívací“ aktivitu. Na prolomení ledů, seznámení se, uvolnění atmosféry ve skupině, naladění se na společnou aktivitu.

V případě potřeby je uvedeno na začátku úvodní slovo.

Strategie přístupu: Krátké shrnutí okruhu problému.

Aktivita: Je koncipována tak, aby zkusila dopomoci k řešení/zmírnění/objasnění problémové situace. Pomocí ní můžeme trénovat kompetence jak rodičů, tak dětí. Nemusí však být striktně určena pouze pro uvedený typ situace, může být použita vždy, když pracovník uzná za vhodné.

Účel aktivity: Je vždy uvedeno, co je cílem uvedené aktivity. Např.: společně strávený čas; trénování komunikace, trénování motoriky, trénování sociálních společenských kompetencí, uvědomění, poznání něčeho nového; zvládání různých životních situací apod.

Věk: Pro jakou věkovou skupinu je aktivita určena. Věk je udán orientační. Je potřeba mít na paměti, že u dětí, hlavně těch nejmenších, jsou velké rozdíly v tom, co zvládají. Proto je občas potřeba aktivitu pozměnit, popř. dětem více dopomoci.

Upozornění: Je vždy potřeba rodiče předem upozornit na rizika, která při dané aktivitě hrozí. Také pracovníci musí nebezpečné situace předvídat, upozorňovat na ně, předcházet jim. Např. při práci s drobnějšími předměty je potřeba u malých dětí sledovat, zda je nedávají do úst, to stejné platí u používání barev, lepidel…

Počet osob: Doporučený počet osob pro danou aktivitu.

Doba trvání: Přibližný čas strávený aktivitou.

Pomůcky: Podrobný výpis pomůcek, které jsou k provedení aktivity potřeba.

Postup: Podrobný popis prováděné aktivity.

Obměna: Některé aktivity lze pomocí malých úprav přizpůsobit dle věkového složení účastníků ve skupině, popř. dle počtu lidí na setkání.

Reflexe: Danou aktivitu a práci ve skupině je na závěr vždy potřeba vyhodnotit, probrat s účastníky, jak se jim pracovalo, co se jim povedlo, co ne. Zeptat se, co je k aktivitě napadá, co by příště udělali jinak. Je vhodné si z této diskuze dělat poznámky a pro příště se z nich „poučit“, popř. aktivitu na základě zkušeností pozměnit. Každý může vyjádřit své dojmy, myšlenky, libovolné pocity s právě ukončenou aktivitou.

Odměna: Protože motivace je základ úspěšné práce, můžeme na začátku práce zmínit, že po skončení čeká účastníky odměna. Proto se můžeme pokusit na konci každé aktivity najít nápady na to, jak ocenit dítě a třeba i dospělého za to, že aktivitu zvládl, že o ní zvládl diskutovat, zhodnotit svou práci.

Na závěr lze zařadit chvíli klidu a ticha, po ukončení aktivit účastníci setrvávají v pozici, ve které jsou, nebo si mohou lehnout na zem. Mohou zůstat asi 1 minutu ponořeni do svých představ. Poté je vhodné stručně shrnout téma a průběh aktivit, toho, co bylo dosaženo.