Láska je jeden z nejkrásnějších a nejsilnějších pocitů člověka. Cítíme ji k jiným lidem, k věcem, k sobě samému. Vnímání lásky se učíme především doma, od rodičů. Dítě přijímá modely svých nejbližších, proto velmi záleží na tom, jak se v rodině k sobě chováme, jak na sebe reagujeme, jak spolu mluvíme, jak si projevujeme přízeň i něžnosti. Je důležité, aby děti uměly rozlišovat různé typy lásky a uměly si i uvědomit, který typ lásky patří do které situace a ke kterým osobám. Děti prahnou po lásce, proto je znalost projevů lásky důležitým návodem k umění, jak být šťastný. Bezpodmínečná láska si neklade podmínky. Je to láska, na kterou se může dítě spolehnout. Podmínečná láska závisí na výkonech. U podmínečné lásky si musí děti pozornost a přijetí u rodičů zasloužit poslušností, úspěchem, splněním úkolů. Děti, které prožívají bezpodmínečnou lásku rodičů, v sobě pěstují pocit bezpečí a klidu. Děti, které zažívají podmínečnou lásku, v sobě pěstují pocit strachu a nejistoty.

Strategie přístupu

Slovo láska nabývá mnoha významů. Prvotním významem je vztah dvou lidí, dále patriotismus (láska k vlasti), nebo v náboženském pojetí – samotná podstata bytí („Bůh je láska“). Z filozofického pohledu je láska vnímána jako lidská ctnost („jednat se všemi s láskou“). Přesné rozdělení není možné, vnímání je závislé i na osobních vlastnostech a zkušenostech každého člověka.

3.18 Aktivita: O lásce

Účel aktivity: Naučit se poznávat, co všechno znamená láska.

Věk: 4+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Bez pomůcek

Postup: Sedneme si společně do kruhu a postupně odpovídáme na otázky:

• Koho máš rád/a?
• Jak velké je tvoje srdce? Je v něm dost místa pro více lidí?
• Proč potřebujeme lásku? Potřebují lásku děti i rodiče?
• Už jsme se museli někdy rozloučit s někým, koho jsme měli rádi? Jaký jsme z toho měli pocit?
• Kdo myslíš, že tě má rád? Vyjmenujeme všechny, o kterých si to myslíme. Co mají společného?

Reflexe: Kdo je mezi těmi, které máme rádi? Uvědomili jsme si, že lásku potřebují opravdu všichni lidé okolo nás? Jsme schopni lásku darovat i těm, kdo nás rádi nemají?

Aktivita: dárek

Účel aktivity: podpora tendence dětí od rodičů nejen brát, ale i dávat.

Věk: 3+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Papír, voskovky, pastelky

Postup: Na papír děti nakreslí, co by chtěly dát svým rodičům jako dárek.

Reflexe: Komu byl dárek určen? Proč právě jemu? Bylo pro nás těžké vymyslet dárek? Co vím o přáních svých rodičů?

3.19 Aktivita: Co cítím, když mám někoho rád?

Účel aktivity: Uvědomit si, jak ve svém těle pociťujeme lásku a jaké jsou v jejím vnímání rozdíly. Vede k rozvoji vnímavosti k pocitům.

Věk: 4+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Papír, pastelky

Postup: Každé dítě nakreslí obrázek osoby, kterou má velice rádo. Poté obrázek drží v ruce a soustředí se na své pocity:

• Jaký je to pocit, když si uvědomuješ, jak moc máš rád člověka, kterého jsi nakreslil?
• Je ten pocit spíš na jednom místě, nebo všude po těle?

Střídáme se s dětmi v povídání a říkáme si, jaké pocity v nás vyvolává, když nás někdo obejme, když nám někdo pomůže, když s někým pracujeme nebo jdeme na výlet. Dětem můžeme mezi otázkami vyprávět o různých zkušenostech a zdůrazňujeme, že každý cítí lásku svým způsobem, že každý může objevit svůj vlastní způsob, jak lásku cítit.

Dětem řekneme, aby si představily další osobu, a opět se jich zeptáme, jaký pocit mají při vzpomínce na tuto druhou milovanou osobu a jak se liší od pocitu, který měly u osoby, kterou namalovaly předtím.

• Je to jiný pocit u kamaráda nebo kamarádky, nebo je to úplně stejné?
• Co je stejné a co jiné?

Reflexe: Umíme pojmenovat své city? Je těžké naslouchat svému nitru a vyjádřit to slovy?

3.20 Aktivita: Namaluj lásku

Účel aktivity: Naučit se vyjádřit emoci kresbou.

Věk: 4+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Papír, pastelky, fixy, voskovky

Postup: Nakreslíme svou představu lásky, soucitu. Můžeme kreslit každý na svůj vlastní papír nebo společně na jeden velký papír.

Reflexe: Bylo složité namalovat tyto emoce?

3.21 Aktivita: 5 jazyků lásky

Účel aktivity: Naučit se sdělovat lásku a ocenění jazykem, který ten druhý dokáže přijímat. Pochopit a uplatňovat principy pěti jazyků lásky jako klíč ke zlepšení všech mezilidských vztahů. Naučit se všímat si, jak druzí projevují lásku jiným lidem, naslouchat jejich nejčastějším stížnostem nebo si všímat, o co lidé nejčastěji žádají. Tak lze nalézt jejich primární jazyk lásky. Výsledkem toho, že mluvíme jazykem druhého člověka je zesílení pocitu, že tento člověk mi rozumí a záleží mu na mně.

Věk: 4+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Papír, tabule

Postup: Pokud jsou ve skupině děti 4–7 let, zeptáme se jich, zda ví, co znamená láska. Samozřejmě se můžeme podobnou formou zeptat i dětí větších. Např.: Jakým způsobem projevujete lásku? Jakým způsobem přijímáte lásku? Jak poznáte, že vás někdo má rád? Posloucháme odpovědi, jednu po druhé, reagujeme na každou z nich, ptáme se na názor ostatních účastníků. Zkusíme vyzvat i ty děti, které se nesnaží samy projevit. Po úvodní diskuzi zkusíme shrnout názory. A tímto začneme s krátkým teoretickým přednesem. Je dobré, pokud můžeme mít k dispozici na psaní tabuli, nebo velké papíry, na které skupina uvidí.

Všichni víme, co je to láska. Už však ne všichni si uvědomí, že každý lásku vnímá trošičku jinak. Někdo vyjadřuje lásku slovy. Jiný zase skutky atd. Existuje pět způsobů, jakým si můžeme vyjadřovat lásku.

Napište vedle sebe do pěti sloupců: Slova, Pozornost, Skutky, Dárky a Fyzický kontakt „5 jazyků lásky“:

• Slova povzbuzení
• Pochvalná slova
• Laskavá slova

Do těchto sloupců zkuste postupně vypisovat informace, které jste od skupiny získali. Postupně se snažte se skupinou doplnit co nejvíce možností do každého sloupce.

Řekněme skupině, jak je důležité znát způsob, kterým můžeme druhému vyjádřit lásku. Máma má ráda, když ji obejmeme a dáme jí pusu. Táta má rád, když mu pomůžeme s úklidem kolem domu. Je důležité, abychom věděli, jak nejlépe druhému vyjádřit lásku, to znamená, abychom věděli, co náš partner (naše máma/náš táta) jako projev lásky upřednostňuje. Je také dobré říct, že většina lidí sice upřednostňuje jeden z těchto jazyků lásky, ale ve většině případů tento „hlavní“ jazyk lásky doplňují i další z uvedených, které jistě také mohou udělat radost.

Reflexe: Už víme, že existuje více způsobů, jak můžeme druhému říct, že ho máme rádi. Můžeme ho obejmout. Můžeme mu říct: „Mám tě rád.“ Můžeme ho vzít do kina. Můžeme mu nakreslit obrázek. Můžeme mu uvařit večeři. Všechny tyto věci druhému jistě udělají radost.

Zapojili jsme se všichni do této aktivity? Rozuměli jsme všichni rozdílům v jednotlivých projevech lásky? Našel každý svůj jazyk lásky, kterým potřebuje, aby k němu druzí promlouvali? A pozná každý i jazyk lásky svého partnera, dítěte a navíc umí jím k nim hovořit? Na konci si můžeme slíbit, že až přijdeme domů, vykonáme každý jednu věc, kterou projevíme lásku tomu druhému.

3.22 Aktivita: Recept na šťastnou rodinu

Účel aktivity: Naučit se rozlišit a vnímat dobré a špatné vlastnosti. Říci si, že každý je zrcadlem pro své přátele, které ukazuje, zda je vidí jako dobré, zlé, důležité, bezvýznamné, šikovné nebo nudné. Uvědomit si na ostatních pozitivní stránky a umět pochválit. Naučit se rozlišit klady člověka od nekritické chvály.

Věk: 4+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 1 hodina

Pomůcky: Papír, tužka

Postup: Nejdříve si se skupinkou vyjmenujte dobré a špatné vlastnosti lidí, kamarádů, maminek, tatínků, dětí. Zkuste je popsat, povídejte si o nich. Pokud máte možnost, vypište je skupině na tabuli nebo flipchart.

Potom dejte každé rodině papír, psací potřebu. Každý rozdělí papír na několik částí – sloupců, podle počtu členů rodiny. Pojmenuje každý sloupec podle členů rodiny – maminka, tatínek, Hanička, Petřík.

Nechejte rodiny pracovat samostatně, povídat si s dítětem/dětmi, ať jmenují vlastnosti, které CHTĚJÍ, aby jejich rodiče měli. Vlastnosti, ať zapisují do příslušných sloupců. Potom naopak, rodiče jmenují vlastnosti, které chtějí, aby měli jejich děti. S dětmi tyto vlastnosti diskutují. Povídají si, zda dítě tyto vlastnosti opravdu má.

Reflexe: Děti si vytvoří ideální rodiče, a naopak – rodiče si vytvoří ideální děti. Rodina se pak může snažit tomuto ideálu přibližovat. Rozlišují děti správně dobré a špatné vlastnosti? Jsou při jmenování vlastností pro své rodiče střídmí? Představují si ideál „dosažitelný“? Stimuloval nějakým způsobem pohled dětí rodiče k tomu, aby se „stávali lepšími“ podle vytvořeného ideálu? Mohli jsme si uvědomit, že každý (rodič i dítě) má svá omezení a i přesto je důležité mít rád pokud možno bez podmínek:? Diskutujte všichni dohromady. Vyzvěte rodiče, ať se s ostatními podělí o zajímavé poznatky.