Příroda je krásná. Příroda je moudrá. Příroda je všude kolem nás, je to prostředí, ve kterém žijeme, které nám dává nejen potravu, ale i energii, dobrou náladu. Příroda je nenahraditelná, i když se to nezdá, je křehká, zranitelná. Skýtá v sobě mnoho krásných zajímavostí a tajů. Stačí si všímat. Stačí se v dnešní uspěchané době na chvilku zastavit, trošku se rozhlédnout, dřepnout si a jenom koukat kolem a vnímat. Čerpat tu energii, ten život, který nám dává.

Je dobré uvědomit si, jak moc moderní doba přírodě ubližuje. Zatěžujeme stále rostoucím množstvím odpadu, plýtváním vodou, jídlem, zatěžováním ovzduší různými látkami. Možná si řekneme – my jsme malí páni. Továrny a podniky, ty by se měly zamyslet a množství odpadu a znečišťování omezovat. Ale pokud začneme u sebe, i tak přírodě pomůžeme. A navíc – budeme cítit, že děláme dobrý skutek. Že nedevastujeme přírodu a snažíme se. A snaha se cení. Životní prostředí nedědíme po předcích, ale půjčujeme si ji od našich dětí. Ekologie – nynější trend.

5.5 Aktivita: Hádanka

Účel aktivity: Vzbuzení zájmu u dítěte, poznávání přírody, vnímání přírody, sebevzdělávání. Jemná motorika, zručnost.

Věk: 2,5+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 45 minut

Pomůcky: Vytištěné 2 přílohy Koloběh života berušky a Stadia života berušky (viz příloha č. 1 a 2.) – vytiskněte prosím pro každou skupinku. Přílohu č. 2 prosím rozstříhejte dle naznačené přerušované čáry. Obálky, prázdné listy papíru, lepidla. Nastříhané čtverečky vložte do obálky (každá skupina bude mít svou obálku).

Upozornění: Při lepení dáváme pozor na menší děti.

Postup: Aktivitu začneme hádankou, můžeme tak lépe zaujmout dítě. Řekneme skupince příběh: Dneska začneme hádankou. Hádáme zvířátko. Toto zvířátko je malinkaté. Je to hmyz, krásný hmyz, který člověku neškodí. Má dvoje křídla. Jedny křídla má na ochranu a druhé na to, aby mohl lítat. Tento malinký hmyz poznáme už z dálky, protože má výraznou barvu. Je červené. Tedy přesněji – má červené krovky. Na nich můžete najít černé tečky. Je jich sedm.

Tento příběh dětem bude k uhádnutí Berušky – slunéčka sedmitečného – stačit. Dětem můžeme ukázat také obrázky z vytištěného archu – Koloběh života berušky. To jim může být nápovědou.

Můžeme přidat ještě zajímavost (třeba také hádanku – kolik?), že berušky jsou velmi hladové, zvládnou sníst až 50 mšic za den. Jsou tedy velmi užitečné na zahrádkách, kde likvidují škůdce.

Nejdříve rozdáme skupince obálky s kartičkami, lepidlo, prázdný papír. Vyzveme je, ať jednotlivé obrázky zkusí seřadit tak, aby řada ukazovala koloběh života berušky. Svůj koloběh života berušky, ať nalepí na prázdný list papíru. Až mají všechny skupinky hotovo, rozdáme jim vytištěnou přílohu – Koloběh života berušky. Vyzveme skupinku, ať svůj koloběh života zkontrolují, zda mají kartičky seřazeny správně.

Obměna: Skupinky kartičky nelepí, ale seřazují kartičky opakovaně a po každém seřazení zkontrolují podle archu – koloběh života berušky, zda mají seřazeno správně. Mohou opakovat tak dlouho, dokud výsledek není správný.

Reflexe: Kolik opakování hry dětem stačilo, aby si koloběh života berušky zapamatovaly? Snažili jsme se jim napovídat? Měly děti radost, když se koloběh života berušky naučily přiřazovat bez chyby?

Odměna: Děti si kartičky mohou schovat, obálku označit (nadepsat, namalovat) a hru si mohou odnést domů. Pokud kartičky lepily, mohou je znovu nastříhat.

5.6 Aktivita: Poznáváme stopy zvířat

Účel aktivity: Vzbuzení zájmu u dítěte, poznávání přírody, vnímání přírody. Sebevzdělávání. Jemná motorika, zručnost, stříhání.

Věk: 2,5+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Pro každou skupinku vytištěnou přílohu č. 3 Stopy zvířat, nůžky Upozornění: Při stříhání a lepení dáváme pozor na menší děti. Postup: Rozdáme každé skupině dva vytištěné archy – jeden se stopy zvířat a jeden se zvířaty. Vyzveme skupinu, aby si z archů dle vyznačených linií vystřihli kartičky. Pokud máme k dispozici laminovací přístroj, je dobré vystřižené kartičky laminovat, budeme je moci použít opakovaně a budou tzv. nezničitelné.

Skupinku vyzveme, ať společně přiřazují jednotlivá zvířata k jejich stopám. Při aktivitě si můžeme také povídat, kde tato zvířata bydlí, čím se živí, zda a kde je můžeme potkat. Jak se jmenují jejich mláďata atd. Aktivitu opakujeme, děti si postupně stopy zvířátek zapamatují a budou je přiřazovat správně. Bude se zvyšovat rychlost přiřazování. Dítě na sebe začne být pyšné, zvýší se mu sebevědomí.

Reflexe: Kolik opakování hry dětem stačilo, aby si stopy zvířat zapamatovaly? Snažili jsme se jim napovídat? Měly děti radost, když se naučily stopy přiřazovat bez chyby?

Odměna: Děti dostanou obálku, kde si kartičky mohou schovat, obálku označit (nadepsat, namalovat) a hru si mohou odnést domů.

Aktivita: Poznáváme domky zvířat

Účel aktivity: Poznat přírodu, uvědomit si, že zvířata také někde bydlí, pojmenovat jednotlivá obydlí. Vnímání přírody. Sebevzdělávání. Jemná motorika – zručnost – stříhání.

Věk: 2,5+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Pro každou skupinku vytištěnou přílohu č. 4 Domečky zvířat, nůžky

Upozornění: Při stříhání dáváme pozor na menší děti.

Postup: Rozdáme každé skupině dva vytištěné archy – jeden s domečky zvířat a jeden se zvířaty. Vyzveme skupinu, aby si z archů dle vyznačených linií vystřihly kartičky. Pokud máme k dispozici laminovačku, je dobré vystřižené kartičky zalaminovat, v tom případě znovu vystřihnout. Budeme je moci použít opakovaně a budou tzv. nezničitelné.

Skupinku vyzveme, ať společně přiřazují jednotlivé domečky ke zvířatům. K tomu, ať si povídají, kde se zvířata mohou pohybovat a zda ještě mohou mít svá obydlí někde jinde. Můžeme k tomu také přidat povídání o tom, čím se tato zvířata živí. Bavit se můžeme také o tom, zda máme možnost zvíře potkat a kde, či zda je spíše plaché. Přiřazování domečků můžeme s dětmi opakovat. Vždy před započetím přiřazování jednotlivé kartičky pečlivě zamícháme, aby děti měly pocit, že jim to chceme „ztížit". Několikerým opakováním si děti už začnou domečky zvířat pamatovat a začnou se snažit být rychlejší a rychlejší.

Reflexe: Kolik opakování hry dětem stačilo, aby si domečky zvířat zapamatovaly? Snažili jsme se jim napovídat? Měly děti radost, když se naučily domečky přiřazovat bez chyby?

Odměna: Děti dostanou obálku, kde si kartičky mohou schovat, obálku označit (nadepsat, namalovat) a hru si mohou odnést domů.

5.7 Aktivita: Čí je to ptačí hnízdo?

Účel aktivity: Vzbuzení zájmu u dítěte, poznávání přírody, její moudrosti, poznání něčeho nového, promlouvání o přírodě, zvyšování sebevědomí, trénování komunikace, vzdělávání.

Věk: 3+

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 20 minut

Pomůcky: Pro každou skupinku vytištěnou přílohu č. 5 Ptáci a jejich hnízda, vystřižené obrázky s hnízdy a s ptáčky, vložené v obálce či vhodné složce, čistý list papíru, lepidlo

Postup: Nejdříve si se skupinou povídejte o ptáčcích. Jaké ptáčky známe, kdy a proč si staví ptačí hnízda, kde si je staví. Nechte promluvit i ty tišší a nevýrazné děti, zkuste je oslovit konkrétně s nějakou otázkou – nejlépe takovou, aby byla přiměřeně obtížná jeho věku a schopnostem. Odhadněte a položte jim takovou otázku, na kterou budou nejspíš umět odpovědět, a to proto, abyste jim dodali odvahu se příště pokusit odpovědět bez vyzvání i na jinou otázku položenou celé skupině.

Následně jednotlivým skupinkám rozdejte připravené obálky, papír, lepidlo. Mají za úkol správně pojmenovat jednotlivé ptáky a také k nim správně přiřadit jejich hnízda. Na papír vždy nalepit ptáčka, jeho název, k němu hnízdo, také s pojmenováním.

Obměna: S většími dětmi si můžete hnízdo zkusit také postavit. K tomu budete potřebovat drobné klacíky z keřů, stromků, co se dají najít v parku/lese na zemi. Pokud se setkáváte se skupinou pravidelně, můžete je požádat, aby si klacíky na příští setkání přinesli. Místo hlíny můžete k lepení hnízda použít plastelínu.

Reflexe: Podařilo se Vám „rozmluvit“ i ty tiché, nevýrazné účastníky ve skupině? Měla velká část skupinek správně přiřazené názvy ptáčků? Kolik skupinek správně přiřadilo i hnízda k ptáčkům. Kolik „starších“ nechalo pracovat ty „mladší“ i za cenu chyby, o které „Starší“ věděli? Snažili se starší navést mladší na správnou odpověď? Komunikovali spolu ve skupince? Lepil ten starší, nebo ten mladší? Sledujte skupinky při práci. Bavilo skupinu dozvědět se něco nového?

Můžete analyzovat, říct skupinkám (ne adresně), jak probíhaly jejich domluvy, zda komunikovali více, nebo méně, jak moc zapojovali mladší účastníky, zda pro ně byl důležitější úspěch ze správně provedeného úkolu, či zapojení nejmladších.

Odměna: Kartičky s hnízdy a ptáčky si mohou účastníci odnést domů.

5.8 Aktivita: Krmení ptáčků v zimě – Výroba krmítka

Účel aktivity: Nácvik starání se o druhého, pocit zodpovědnosti, zvýšení sebevědomí, trénink motoriky, kreativity.

Věk: 3+ s dopomocí staršího (6+)

Počet osob: Neomezeně

Doba trvání: 30 minut

Pomůcky: Borovicová šiška, arašídové máslo, příborový nůž (lžička), talíř se zrním pro ptáky, cca 30 cm provázku

Upozornění: Zrní není určeno k jídlu pro děti

Postup: K horní části šišky přivážeme provázek, přivážeme jej pevně, na několik uzlů. Příborovým nožem pomažeme šišku arašídovým máslem. Šišku obalíme v misce se zrním, snažíme se jej k šišce přitlačit, aby zrní neopadalo a zůstalo ho na šišce co nejvíce. Vyzveme účastníky, aby šišku připevnili někde venku na větev. Dobré je, pokud je to možné, šišku připevnit před okno domku, aby děti mohly pozorovat ptáčky, jak zrníčka ze šišky ozobávají.

Obměna: Pro menší či méně zručné děti můžeme aktivitu zjednodušit takto: Do misky dáme trošku tuku, zobání pro ptáčky a děti mohou uplácat kouli, či jakýkoli tvar.

Reflexe: Diskutujme s účastníky, jak se jim ve skupině pracovalo: Co zvládly vyrobit mladší děti, s čím potřebovaly pomoct.

Odměna: Pozorování ptáčků, jak jedí náš výtvor. Dobrý pocit z dobrého skutku.