Lidský život se odehrává ve vztazích. Jsme spojeni jeden s druhým, cokoli má vliv na jednoho z nás, ovlivňuje také nepřímo všechny ostatní. Poznání, že každý člověk je součástí puzzle a s chybějícím dílem není možné vytvořit celkový obraz, vede k uvědomění, že každý má něco, čím může přispět k celku. A každý člověk může vnímat to, co dostává od ostatních.

4.1 Aktivita: Není to strašné!

Účel aktivity: Účelem je povzbudit účastníky hry, aby převzali odpovědnost za to, jak prožívají své životní situace.

Věk: 8+

Počet osob: 12–20

Doba trvání: 1 hodina

Pomůcky: Tabule, flipchart, psací potřeby

Postup:

1. Uveďte toto cvičení podobnými poznámkami:
   • Napadlo vás někdy, že být dítětem je otrava? Napadlo vás někdy, že dospělí mohou dělat všechny zajímavé věci, zatímco dětem jen něco nařizují a nutí je dělat věci, které sami dělat nechtějí?
   • Přáli jste si někdy mít kouzelné tlačítko, které byste mohli stisknout a bylo by vám rovnou 18 let, bez všech potíží během dětství a dospívání?
   • Měli jste někdy pocit, že dospělí nerozumějí tomu, co všechno musí v současné době děti vydržet?
   • Pokud ano, máte nyní šanci se jednou provždy těchto obtíží zbavit. Jestli máte pocit, že vaše stížnosti dosud nikdo neposlouchal, je to dnes váš den!
2. Hráči si postaví židle do půlkruhu. Diskutujte o otázce: „Jaké nepříjemnosti musí strpět dítě? Na flipchart nebo tabuli píšeme seznam.
3. Prohlédněte si společně seznam špatných věcí, na které hráči přišli během diskuze a sepište ty, které považují za nejhorší – asi pět až deset položek.
4. Potom se vybere nevýhoda, která je úplně nejhorší a nakreslí se obrázek nebo se napíše povídka o svých vlastních zlých nepovedených dnech.
5. Pokračujte dalším cvičením „Záleží na tom“

Reflexe: Byli jste překvapeni odpověďmi, které zazněly? Našli jste hodně společných odpovědí?

4.2 Aktivita: Záleží na tom

Účel aktivity: Význam událostí v životě spočívá v tom, jak je vnímáme nebo interpretujeme, protože různí lidé mají často velmi odlišné interpretace stejných událostí. Toto cvičení je i zamyšlením nad tím, že občas změníme smýšlení o nějaké události tehdy, když o ní získáme více informací. Pomocí tohoto cvičení mají hráči zjistit, že síla spočívá v tom, že přijímáme věci takové, jaké jsou a že vyčkáme se soudem, zda je to dobré, nebo špatné, dokud se nedozvíme, jak to dopadne.

Věk: 8+

Počet osob: 12–20

Doba trvání: 1 hodina

Pomůcky: Papír, tužka

Postup: Nejdříve přečte vedoucí následující starou čínskou taoistickou povídku „Muž a kůň“.

Povídka vypráví o rolníkovi v chudé vesnici. Lidé ho považovali za zámožného, protože měl koně, který ho vozil a pomáhal orat.

Jednoho dne kůň utekl. Jeho sousedé říkali, jak je to hrozné, ale rolník jen řekl: „Kdo ví.“

O pár dní později se kůň vrátil a přivedl s sebou dva divoké koně. Sousedé se radovali z rolníkova štěstí, ale on jenom řekl: „Kdo ví.“

Další den se rolníkův syn zkusil projet na jednom z divokých koní, ten ho ale shodil a syn si zlomil nohu. Všichni sousedé vyjádřili upřímnou soustrast s jeho neštěstím, ale rolník znovu řekl: „Kdo ví.“ Asi za týden přišli do vesnice vojenští důstojníci, aby odvedli mladé muže do armády. Rolníkova syna nevzali, protože měl zlomenou nohu. Když mu sousedé říkali, jaké má štěstí, rolník odvětil: „Kdo ví.“

Vraťte se k seznamu nevýhod dětství, který byl napsán v předchozí aktivitě. Požádejte skupinu, aby uvažovala o možnosti, že by v jiném rozpoložení mysli mohly tyto hrozné věci vypadat, jako by byly štěstím v neštěstí. Nechte účastníky, aby vybrali 1 položku ze seznamu a napsali krátké povídání, které by vysvětlilo, co se přihodilo, proč si myslí, že to bylo strašné a jakým jiným způsobem by mohli tuto událost chápat, aby vypadala jako šťastný příběh.

Dále vyzvěte skupinu, aby si znovu prohlédla obrázek, na kterém nakreslili nejhorší nepříjemnost dětství.

Účastníci aktivity si představí, že se na tento obrázek dívají s odstupem několika měsíců nebo let, takže mohou porozumět, jakým způsobem byla tato „nejhorší věc“ vlastně nezbytným krokem v jejich životě. Požádejte účastníky, aby vysvětlili v několika větách, jak jim tato „nejhorší věc“ z dnešního pohledu přinesla štěstí, naučila je něčemu cennému, nebo skončila tak, že koneckonců nebyla zase tak špatná.

Rozdělte účastníky do malých skupinek, ve kterých budou účastníci diskutovat o svých příbězích.

• Sjednoťte skupiny a dokončete jejich diskuze společně. Příklady otázek do diskuze:
• Souhlasila vaše nová interpretace „nejhorší nepříjemnosti“ s tou, kterou navrhovali členové vaší skupiny?
• Zjistili jste, že situace nebyla tak zlá, jak jste si původně mysleli? Pokud ano, vysvětlete, co si nyní myslíte o té „nejhorší nepříjemnosti“? Pokud ne, co by se muselo stát, abyste tuto situaci viděli jako méně hroznou?
• Uvažujte o situacích, které ostatní označili za nejhroznější věci ve svém životě. Připadají vám také tak strašné? Proč ano a proč ne?
• Je jednodušší nahlížet jiným způsobem na cizí událost než na svou vlastní?
• Pomáhá vám, že i v životě ostatních lidí jsou „nejhorší věci“? Vysvětlete své odpovědi pomocí příkladů z dnešního cvičení.

Reflexe: Přinesly prožitky ostatních určitá uvědomění pro vás samotné? Našli jste pozitivní pohled na věci, které se staly a byly tehdy z vašeho pohledu nepřekonatelně těžké?