Tato kapitola se zaměřuje na monitoring lokálního prostředí a analýzu problémů v lokálním, sociálním prostředí krok za krokem.

Než přistoupíme k monitoringu problémů v lokálním, sociálním prostředí, musíme si umět odpovědět na tyto základní otázky:

• Co rozumíme lokální analýzou (monitoringem)?
• Proč je nutný, důležitý monitoring?
• Způsob realizace monitoringu
• Na co nesmíme zapomenout při plánování postupu monitoringu
• Vlastnosti dobrého monitoringu

Monitoring lokálního a sociálního prostředí realizujeme z důvodů získání informací o daném prostředí, případně potřebujeme doplnit informace, které jsou nám z dřívějších společenských, sociálních aktivit známé. Přestože o daném prostředí nějaké informace máme z různých nám dostupných zdrojů, někdy méně přesných, tyto informace potřebujeme verifikovat, tj. zjistit, nakolik jsou pravdivé, či nikoliv a které bude zapotřebí doplnit. Musíme si uvědomit, že sociální projekt Komunitní klub pro rodiče a děti, stejně jakýkoliv jiný, který bychom chtěli v další budoucnosti realizovat, nefunguje, ani nemůže fungovat ve vzduchoprázdnu. Proto monitoring lokálního prostředí je důležitý pro plánování a realizaci projektu, včetně jeho aktivit.

Pro realizaci monitoringu lokálního, sociálního prostředí je významné:

• Vyčerpávajícím způsobem popsat dané prostředí, ve kterém chceme, zamýšlíme realizovat sociální projekt
• Jaké potřeby cílové skupiny/cílových skupin nejsou dostatečně zabezpečovány v daném prostředí
• Zaměřit se na problémy, které je zapotřebí řešit
• Stanovit cíle rozvoje lokálního, sociálního prostředí pro danou skupinu (děti, mládež, rodina)

Na co musíme pamatovat, při plánování, realizaci diagnostiky prostředí (monitoringu):

• Cíl monitoringu – proč provádíme monitoring?
• Cíl monitoringu – na jaké otázky hledáme odpověď?
• Seznam dostupných zdrojů informací – kde budeme hledat odpověď?
  • Lidé, osoby
  • Instituce
  • Dokumenty jako zdroje informací
  • Místa
• Použité metody průzkumu – způsob hledání informací
• Způsob zpracování výsledků
• Časový limit – čas, který věnujeme monitoringu
• Finanční prostředky

Než začneme realizovat monitoring, musíme dbát těchto zásad:

• Stanovit si předem termín schůzky, setkání (s osobou, lidmi, institucí apod.)
• Dbejte na vybrání vhodného místa pro vedení rozhovorů
• Seznámit účastníky s cílem monitoringu (souvisí s realizací a potřebností projektu)
• Otázky musí být formulovány jasně, stručně, krátké otázky vztahující se ke zkoumané problematice
• Otázky, které budou směřovat k vysvětlení určitých nejasností ze strany tázané osoby, instituce (aby nedocházelo k nedorozumění)
• Vždy se budeme koncentrovat na hlavní problém, neodbíháme od problematiky (takový rozhovor je pak rozvláčný, obecný)
• Děláme si poznámky, snažíme se zachytit všechny informace.

V případě, že budeme pracovat se skupinou osob, které se budou na monitoringu podílet, je třeba dbát těchto zásad:

• Dohodnout termín setkání, tj. informovat účastníky setkání s dostatečným předstihem připravovaného setkání
• Vybrat vhodné místo pro setkání
• Seznámit účastníky s cílem monitoringu, postupy
• Dohodnout se na zásadách diskuze
• Vzájemné seznámení se účastníků diskuze
• Pokládání krátkých, jednoduchých otázek
• Prostor k vyjádření musí mít každý z účastníků setkání
• Dát prostor otázkám, které budou směřovat k vysvětlení určitých nejasností, ze strany tázaných účastníků
• Koncentrujeme se na hlavní problém řešeného monitoringu
• Záznam hlavních stanovisek, skutečnosti, získaných v průběhu vedení rozhovoru s účastníky
• Konečný záznam zpracujeme na konci setkání (po setkání)

Získané údaje v první fázi monitoringu patří do první skupiny informací, které dále musí být analyzovány.

Příklad informací získaných monitoringem (pochopitelně, tato skupina informací může být širší)

Obecně dostupné statistické údaje:

• Počet obyvatel včetně dětí v jednotlivých částech města, obce (získáme ze statistického úřadu, magistrátu, městského úřadu, zvláště pokud jde o věkové kategorie dětí). Informace jsou dostupné. Budeme-li velmi „šikovní“, podaří se nám získat informace o počtu rozvedených a uzavřených manželství (matrika)
• Strategie rozvoje města, obce v návaznosti na prorodinnou politiku, případně koncepci prevence kriminality na daném území (může se jednat o analýzy, zprávy, informační bulletiny apod.)
• Informace sociálních odborů (počty problémových rodin, dětí, výchovné problémy apod.)
• Informace od jiných organizací, které pracují s dětmi
• Informace ze škol, jak vidí danou lokalitu a které problémy považují za významné
• Informace školského odboru příslušné obce || Informace získané od obecní policie a české policie
• Úřady práce
• Informace od dobrovolníků, jiných nestátních neziskových organizací, které pracují s dětmi, případně s rodinou
• Internetová fóra, lokální tisk

Příklad: víme, jak je, co nás trápí

Rozhovory individuální, skupinové, s kým bylo hovořeno (seznam můžeme rozšířit):

• Ředitelé základních škol, mateřských škol
• Pediatři, psychologové (poradenská zařízení)
• Ředitel gymnázia, jiné střední odborné školy
• Studenti z VŠ – Slezská univerzita
• Ředitel ÚP
• Ředitel obecní policie, české policie
• Vedoucí vybraných odborů magistrátu, obcí
• Bytový podnik, družstva – vedoucí
• Radní, zastupitel
• Vedoucí pracovník kulturního domu
• Redaktor lokálních novin
• Obyvatelé obce – ve vybrané části lokality
• Senioři

Anketa

Za účelem zjištění některých informací v širším měřítku, vhodné se jeví použití ankety.

Anketa (z franc. enquete [ankét], průzkum, šetření) je nesystematický průzkum názorů dotazem u obvykle malé skupiny respondentů, jejichž počet a/nebo výběr nesplňuje statistická kritéria.

Jak zpracovat anketu

Anketa musí obsahovat základní vstupní údaje: proč ji používáme, účel, kdo zpracoval, anonymita a poděkování. Anketa má jednoduchý způsob vyhodnocení. Můžeme vyhodnocovat ručně, nebo použijeme systém „survio“. Anketa doplňuje dříve získané informace, upřesňuje některé názory a je cílená pro určitou skupinu. Je součástí analýzy lokálního prostředí.

• Krátké, jednoznačné otázky, srozumitelné
• Používáme uzavřené otázky
• Při otázce je třeba určit, co má respondent udělat (zaškrtnout, kroužkovat apod.)
• Používáme odpovědi typu: ano, ne, jiné (jaké), nebo kombinace: určitě ano, ano, určitě ne, ne
• Anketa nemá být dlouhá: 10-12 otázek
• Podle povahy zjišťování údajů můžeme mít více anket k řešenému problému, případně určené některým skupinám (třeba občané, učitelky MŠ, sociální pracovníci, rodiče a další)

Součástí vyhodnocení pro účely projektu musí být rozbor otázek, které byly respondentům pokládány.

SWOT analýza

Pro vyhodnocení diagnostiky monitoringu můžeme použít SWOT analýzu.

SWOT analýza je velmi efektivní a jednoduchá pomůcka pro zjištění skutečného stavu potřebných změn, případných rizik a nezbytných kroků pro přeměnu slabých stránek do silných a eliminace rizik. Jedná se o komplexní metodu kvalitativního vyhodnocení veškerých relevantních stránek definovaného tématu. V našem případě vycházíme z rozborů jednotlivých aktivit diagnostiky monitoringu (anketa, rozbor vypovědí představitelů institucí apod.)

Základ metody spočívá v definování a ohodnocení jednotlivých faktorů, které jsou definovány čtyřmi proměnnými: silné stránky = přednosti (strengths), slabé stránky = nedostatky (Weaknesses), příležitosti (Opportunities), hrozby (Threats).

Silné a slabé stránky jsou vnitřními faktory, příležitosti a hrozby jsou vnějšími faktory.

SWOT analýzu zpracováváme následujícím způsobem:

1. V první fázi analyzujeme vnější prostředí, tj. získáváme informace pro definování příležitosti a hrozeb ve sledované oblasti. V našem případě hodnotíme všechny informace získané rozborem rozhovorů, ankety, které rozdělíme na pozitivní a negativní okruhy. Zvažujeme, co by mohlo tvořit příležitosti pro rozvoj koncepce práce s rodinami a dětmi v lokálním prostředí a co v budoucnu by mohlo být hrozbou, za předpokladu, že situace nebude řešená.
2. Pod pojmem „příležitost“ se rozumí významná vnější situace, která má, nebo může mít pozitivní vliv vzhledem k řešenému záměru. „Hrozby“ naopak představují možné negativní dopady vnějšího prostředí na řešený záměr (v našem případě vycházíme z negativního hodnocení dotazovaných subjektů, které analýzou nám dávají informace o tom, co je zapotřebí změnit pro fungování rodin v daném prostředí).
3. Analýza vnitřního prostředí: je nutná pro označení silných a slabých stránek. „Silné“ stránky jsou zdroje, dovednosti, pozitivní potenciál vzhledem k prostředí a jsou výhodné pro řešený záměr. (v našem případě to znamená: kladné hodnocení aktivit práce s rodinou v dané lokalitě, síť různých služeb a zařízení a další).
4. „Slabé“ stránky naopak představují slabiny, omezení, nedostatky a další negativní faktory vztahující se ke standardnímu prostředí, nebo k vnějšímu prostředí. Slabé stánky předznamenávají možné problémy (nezaměstnanost, chybějící činnosti v oblasti služeb práce s rodinou, chybějící aktivity apod.). Identifikované faktory, po vyhodnocení jsou přeneseny do tabulky, a jsou vodítkem pro realizaci dalších postupů dané organizace v prostředí.

Shrnutí

Každému projektu, případně zavádění nové sociální služby, intervencí k dosažení změn, musí předcházet všechny administrativní a diagnostické činnosti (analýza prostředí dané lokality, dotazníkové šetření, informace o potřebě takové služby od jiných či spolupracujících subjektů). Všechny získané informace slouží k přípravě potřebných aktivit při práci s rodinou a dále tvoří oporu pro vyjednávání s příslušným obecním úřadem k vytvoření takové služby. Proto výsledky monitoringu musí být konkretizovány, opírat se o relevantní tvrzení shromážděných dat. Můžeme využít dřívější statistické údaje participujících institucí a to pro srovnání budoucích realizovaných aktivit. Důležitou součástí je zpracování SWOT analýzy jako vysoce efektivní metody pro zjištění skutečného stavu potřebných změn.

Jak již bylo uvedeno, prostřednictvím Modelu organizování sociálního prostředí můžeme rozvíjet aktivity v rámci komunity obecně (širší koncept), nebo v komunitě rodin, případně v komunitě jiných cílových skupin.